Jdi na obsah Jdi na menu
 


Noční návštěva

28. 12. 2007
Part 2

Ráno ji probudila starostlivá máma,odhrnutím závěsů a puštěním paprsků do pokoje.

 

"Ááá mami,ještě chvilku..nech mě spát.."poslední slovo už jen vydechla.Matka se k ní naklonila a položila ji dlaň na čelo.

 

"Teplotu nemáš,ale jestli je ti špatně,nechám tě dneska doma.."řekla a odešla do kuchyně.

 

"..Mmmm"odpověděla a převalovala se na místě.Večer,když šlo slunce spát a temnota nabírala na síle,se Kumiko probudila.

 

"Yataaaa!Už dlouho jsem se takhle nevyspala."oči se jí rozšířili a ona zjistila,že je večer.

 

"Co to--"chytla se za hlavu,třeštila ji.Zaala si vybavovat vzpomínky z minulé noci a ani rocu se ji nelíbilo,že to byla skutečnost.Musí se tam vydat a zjistit co jsou zač.

 

 

 

Musela přiznat,že ten bělovlasý muž ji trochu přitahoval,ale být takhle krásný,copak je to možné?

 

 

 

"Musím tam.."řekla a jak si umyslela,tak udělala.Oblékla se a řekla,že jde na vzduch.Utíkala ulicemi města a stíny ji přitom doháněly.U brány popadla dech.Dneska už tam nadrzo vlezla.Objevila se opět na té chodbě.Velkými tabulemi oken,procházeli dovnitř měsíční paprsky,celé to vytvářelo jakousi temnou krásu.Procházla se pomalu a dotýala se zdí,jakoby to bylo něco vzácného.Pro ni ano,uhranul ji pohled na tohle,na to všechno.Bohužel Také šel opět pozdě a udivil se když uviděl bránu otevřenou.Zrychlil tempo kroku a hlavou se mu honili nepříjemné myšleny.

 

 

 

Co když to jsou zase šplhové od Darklighta?Zmůžu já sám něco proti nim?

 

 

 

Přiběhl na chodbu a spatřil tam onu dívku,která tu minulou noc bloudila.Dnes se však nezdálo,že bloudí,dneska tu přišla záměrně.Něco hledá.Narůžovělá ruka zmapovávala každičký kousek stěny,jenž se před ní rozprostírala,zasněná si nevšimla,ž je tu někdo s ní.Zatnul dlań v pěst.Bílá,křečovitá ruka se napnula.

 

 

 

Proč se nikdy nedokážu ovládnout,když ji vidím?

 

 

 

Nečekal,ale činil.Přiloudil se k ní tlumenými kroky.Ani člověk,který by byl při smyslech,by je neslyšel.Stál za ní.Ona však stále vnímala svůj svět,ne okolí.Přiblížil se.Teprve teď otevřela oči a poznala,že tu není dávno sama.Jeho horký dech se odrážel od jejího krku.Pomalu se otočila.Uhranul ji hned jak se mu podívala do očí.Nemohla se od jeho očí odtrhnout.

 

"Včera jsi tu taky byla a dnes zas.Co chceš?"řekl svým arogantním hlasem a dál stanul před ní.Z nějakého důvodu se přiblížil více,stačilo se sklonit a jejich rty by se spojili.

 

Jeho tělo ho neposlouchalo.

 

 

 

Co to semnou je?Proč mně neposlouchá vlastní tělo?Copak toho chci tolik----

 

 

 

Přestal zpytovat svědomí,protože jeho rty se přisály na její.Nejprve jemně,pak trochu zesílil.

 

 

 

Co to proboha dělám?Je to upír a já jsem,já jsem--

 

 

 

Jejich těla se spikli proti nim.Kumiko polibek prohloubila,ale jazykem zavadla o jeho špičáky.Odtáhla se a on ji v tom nebránil.

 

"Kdo jsi?"zeptala se a bála se,že odpovědi s ji nedostane.

 

"..v tuhle chvíli to je nepodstatné.."řekl a v jeho hlase byla cítit touha.

 

Jeho zrak se upínal na její hrdlo,povolil pár knoflíčků a před ním se rozprostřela neposkvrněná bílá kůže až místy narůžovělá.Přejel prsty po její alabastrově bílé kůži a vychutnával si každý dotyk na jejím těle.Když jeho prsty mířily níže ke klíčním kostem,Kumiko sebou cukla.Nevěděla,proč si to nechá líbit,snad jen,protože se jí to líbilo?

 

Měla by utéct,ale co když ji chytí?

 

"..dovol mi se tě dotknout.."řekl a v jeho očích vzplanul plamen touhy.

 

Kumiko ač nechtěla,kývla.Opřel ji o zeď a vzhlédl ji do očí.

 

Měla strach.

 

Sklonil se a prstem ji přejížděl po rtech.Dál jeho prsty putovaly níže.Přiblížil se k ní natolik,že slyšela jeho tep,tlukot srdce.Co jí tím chtěl sdělit?

 

Chytla ho za bradu,aby se mu podívala do očí.Usmála se.Takovým hřejivím úsměvem,jenž ho naplnil touhou.Znovu se neovládl a políbil ji.Tentokrát nezůstala pozadu.Prohloubila a odpověděla mu.Zavadila o jeho špíčáky,ale tentokrát jí to nevadilo.Omotala mu ruce kolem krku.Kroky.Blížil se sem někdo.Take to zaslechl,poznal kdo to je.

 

Satoshi se blížil k místům,kde měl objevit Kumiko,ale Take byl rychlejší a vtáhl Kumiko do prázdné třídy.Stín pohybující se po chodbě zmizel.Byl pryč.Co by se stalo,kdyby ho viděl s ní?podíval se dolů,ona stále v jeho náručí.

 

"…musím jít.."řekl a odhrnul ji od sebe.

 

Kumiko se cítila zvláštně,když ji opouštěl.Ani ji neřekl jak se jmenuje.Jen jeho oči si zapamatuje a také jeho polibek.Studený,chladný bez emocí,přesto tam byl náznak něčeho,čemu nemohla odolat.

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

To teda byla...

(Lex-san, 12. 12. 2009 21:32)

... rychlovka! Ale něco na tom bude, že? Na tom, že upíři disponují určitým kouzelem, kterému nelze odolat :-))

Prosim!!!!

(Sora, 1. 2. 2008 21:14)

Prosim te dej sem pokracko plosim te plosim...moc plosim:(

jéééé

(Pencilka, 12. 1. 2008 22:41)

napiš další pokráčkooo prosííím :)))) mookýý :D

:-P

(Zuzz, 28. 12. 2007 19:02)

Bomba...uz sem mela abstak...tak se mi libila prvni kapitola jsem myslela ,ze se nedockam druhy...