Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pohltit tě!

27. 12. 2007

5.Dějství
Večer.Slunce šlo spát,temnota se rozprostřela.

"Dnes večer se rozhodne,Jean-Claude,připrav se,přicházím.."řekl a šel směrem k Edovi.

Vyšel po schodech a řítil se do 4.patra.Zaklepal a čekal na odezvu.Nic.Zkusil to ještě jednou.Nic.

"To snad není pravda..Sakra!"zaklel a chtěl odejít,ale pak se před ním objevila drobná dívka,měla přes sebe přehozenou pouze pokrývku.Oči ji svítily,jako dva měsíce.Vystrašené.

"Emm,je Ed doma?"zeptal se a nemohl odvrátit od ní zrak.Dívka se nepříjemně ošila,hleděla na něj.

"A co od něj potřebujete?Prosím,neodvádějte ho,neudělal to záměrně,jen mně chtěl chránit…"postupem její hlas chátral,až ji při posledních slovech nešlo ani slyšet.

"Neboj se,já jsem mu nepřišel ublížit…"řekl a udělal krok k ní.

 

Ede,ty prase,do čeho si se zase namočil..

 

Dívka o krok ustoupila do pokoje,stále si křečovitě držela přikrývku blízko těla.

"Neboj se,nic ti neudělám,jen.."řekl a natáhl ruku k jejímu hrdlu.

 

Přesně to jsem si myslel,zachránil ji tak,že si ji označil,aby na ni nemohl ten napadající upír.

A ona určitě nemá ani tucha,že je pod jeho vládou.Ano,Ed je upír.I když vypadá téměř lidsky,je to upír,ale není o nic plnější než já.

"Kde je Ed?"zeptal se trochu rázněji.Dívka chvilku váhala,ale pak odpověděla:

"Je v Distriktu,ale nevím přesně kde.Jenom řekl,abych na něho počkala,že si de něco vyřídit"

"Něco vyřídit?A nevíš kdo tě to napadl?Nevidělas mu do obličeje?"

Dívka vypadala,že se zkouší rozpomenout.

"Jo,měl dlouhé černé vlasy a bílou košili s krajkami..nic víc jsem nepostřehla."

"S krajkami??Díky,ani nevíš jak jsi mi pomohla."odpověděl a utíkal k motorce.

 

Tak tohle ti neprojde ty šmejde.Dneska se pomstím nejen za sebe,ale i za ni a ty ostatní.

 

Když dojel před Provinilé Slasti,stále tam stál ten vyhazovač.Pustil ho i nyní dovnitř s popřáním dobrého večera.Phillip se neohlížel a razil si to přímo do kanceláře Jean-Clauda.

Bylo mu jedno co se dnes večer stane,byl rozhodnutý a připravený na všehno.Rozrazil dveře od kanceláře a hleděl před sebe.Kapičky potu mu jemně stékaly po tváři.

"Kde si?Přede mnou se neschováš..,dnes ne.."

Najednou za sebou ucítil závan větru.Stál za ním a dýchal mu na krk.

"Ale,ale...copak se stalo?"řekl a rukou mu začal přejíždět po zádech,až z toho šla husí kůže.

"Drž hubu,šmejde!"seřval ho a otočil se.

Jean-Claude na sobě opět  neměl košili.Vlasy mu volně spadávaly na hebkou,bezchybnou hruď,jeho oči měli dnes večer nádech tajemna.Uhranul ho.Zase.

"Proč se tak směješ?"řekl,spíš skoro zařval.

Jean-Claude se usmál se staženými rty.

"Protože se červenáš."Phillip se okamžitě obrátil.To není možné.On?

"Sklapni!"řekl,stále otočený k němu zády.

"Mě se to líbí…"řekl a jeho dech byl najednou moc blízko jeho krku,dalo by se říct,že na něm  skoro vysel.Vychutnával si jeho blízkost,cítil jeho zrychlený tep.Cítil v něm kolovat krev.

"Pil jsi?"zeptal se.

"Copak to nepoznáš?"řekl.Koutkem oka zahlédl jak se Jean-Claude zasmál.

"U tebe si nejsem nikdy jistý."odpověděl popravdě a dál se topil v jeho objetí.

"Jsem polichocen."řekl a jeho stisk zpevnil.

"Byla to ona?Včera jsi pil,že?"optal se a bál se odpovědi.

"Kdo ona?Ne,včera jsem se nenapil."řekl a trochu se odtáhl,ale Phillipovi ruce si ho přitáhli zpět.Až po chvilce si uvědomil co udělal.Pustil je.

Jean-Clauda to opravdu překvapilo.Znovu se na něj přisál a jeho ruce začali bloudit po jeho hrudi.Phillip nereagoval,jakoby tam ani nebyl.Ruce jenž zmapovali hrudník,chtěli znát jeho minulost,strhli z něho sítˇovinu a přejížděli po jízvách.Otočil si ho k sobě.Podíval se mu do očí,jakoby od něj chtěl souhlas.Phillip nereagoval,ale oči řvali touhou.

"Chci vědět o tobě všechno,pohltit tě,mít tě v sobě."promluvil ztlumeným hlasem jakoby nechtěl rušit tuhle chvíli slovy.Pustil se do ochutnávání jeho minulosti.Ale ne tady,chytl ho do náruče a jedním pohybem stáli u jeho postele se svíčkami a malými nebesy.Temná atmosféra prosvětlená svíčkami byla jako scéna z nějakého filmu.Položil ho a začal tam kde přestal.Chutnali trpce,jeho minulost byla trpká.Když přešel k jedné jízvě,která sahala hodně hluboko do masa a vypadala čerstvě,pohlédl do jeho očí.

"Kdo ti ji udělal?"zeptal se temným a nelítostivým hlasem.Už teď byla slyšet smrt,toho kdo mu to udělal.

Odvrátil pohled někam směrem k oknu.Chytl ho za bradu a donutil se podívat na něj.

"Kdo to byl?"zopakoval nelítostným hlasem.

"..já.."řekl a čekal co uvidí v očích,jenž mu teď patřili,alespoň na chvíli.

Vrazil mu jednu do tváře,až mu tekla krev z nosu.

Poté jí slíbal.Začal od nosu a pokračoval až se dostal na rty,tam zaváhal,ale touha byla silnější a jemné,vlhké rty se přisály na jeho.Po chvilce Phillip polibek prohloubil.Obmotal ruce kolem zad a strhl ho k sobě.Převalil se na něj a teď byl Jean-Claude ten,kdo se nechal ochutnávat.Phillip mu zmapoval polibky každičký kousek kůže,ale pak se zastavil u kalhot.

Nikdy dřív nespal s mužem,natož s upírem.Nevěděl jestli se má sním pomilovat,ale Jean-Claude se na něj usmál svým sexy úsměvem.

"Nevíš co dělat?"zeptal se a zíral jak Phillip začíná rudnout,jakoby dnes propil celý den.

"Pche.."na nic víc se nezmohl,uraženě si sedl na postel a trucoval.Jean-Claude se mu přisál rty na záda a spolu s ním se pokládal do postele.

"Dnes se ti to bude líbit.."

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář