Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chci tě zabít!

25. 12. 2007
2.Dějství

Zbíhal schody tak zuřivě,že si ani nevšímal Kolemjdoucích lidí,kteří přicházeli do klubu.

"Ten parchant..už zase"došel k motorce,vzal si helmu,ale pak ní třískl o zeď a odjel.Vítr mu rozcuchával jeho tmavě modré,krátce střižené vlasy a shazoval je mu do obličeje.Z očí se mu stala mezitím dvě malá jezírka,slzy trpce stékaly po tváři a odplouvaly vzduchem neznámo kam.Dojel do málo obydlené čtvrti a zaparkoval před polorozbořený dům,šel po tmavé chodbě po schodech do druhého patra a tam se zašil do jednoho s bytů číslem 201na dveřích.Dal si sprchu a pak se svalil do postele.Pokoušel se usnout,ale nemohl z hlavy vyhnat představu jeho pohledu,nešlo to,dostal se mu kompletně pod kůži,ať chtěl či nechtěl,ale v případě Jean-Clauda=chtěl.Nakonec se mu podařilo usnout za pár hodin.Asi tak kolem večera,kdy slunce už bylo mírně pod kopcem a chystalo se přecestovat na druhou stranu zeměkoule,se Phillip probudil a nevypadal,nato,že by se vyspal do růžova.Ve snech se mu opět zjevoval Jean-Claude,volal ho k sobě,ale Phillip odolal.

"Bůh ti žehnej,Anito"řekl a usmál se pro sebe.Nemohl se dočkat,až nakope Jean-Claudovi prdel.Do snů mu nikdo lézt nebude.Rozhodl se,že večer zaskočí do Provinilích Slastí,vyřídit si nevyřízené účty.Ale nejprve si musel schladit a uspořádat myšleny v hlavě,ledová sprcha by to mohla spravit.Odkulhal se do koupelny,tam se vyslékl a nechal na sebe stékat studené krůpěje vody,které mu vtékaly do zahojených i nezahojených ran a působili přitom jako lék.Když padla tma,Phillip zrovna vyšel z domu,odemkl si motorku a chtěl si nasadit helmu,ale vybavila se mu scéna z minulé noci,poškrábal se na hlavě:

"No co,tak si koupím novou.."nasedl,nastartoval a odjel s prachem pod kolama a vítrem  v zádech.

Dnes je sobota,takže tam bude asi dost lidí,nevadí vzadu je taky místo,dnes pocítí,že si semnou neměl zahrávat.Oplatím mu všechno a je mi jedno,jestli pak zůstanu pod rakví.

Byl tak ponořen ve svých myšlenkách,že si nevšiml,že vjel do Distriktu."Město upírů"tak se tomu tady říkalo.Bylo tady mnoho podniků,kde pracovali mrtví a i upíři tu měli značnou část sídel.Pro město to byl velký zisk,turistická atrakce,lidé to tu navštěvovali i ve dne i v noci.Nenašla by se hodina,kdy by tu byla prázdná ulice.Projel rychle tmavou ulicí a zahnul doprava,tam na něj vykoukla známá tabule s neonovými světly:Provinilé Slasti.

"Dneska z toho nevyvázneš"řekl a opět kráčel po plechových schodech nahoru,vyhazovač co sním minulou noc chtěl navázat řeč,dnes jen otevřel dveře a tak jako každému,popřál pěkný večer.Zavřeli se dveře a Phillip netrpělivě hledal Jean-Clauda.Když ho nikde nenašel,šel se optat baru.

"Ahoj Ronnie,je tu dneska Jean-Claude?"při vyslovení jeho jména se mu zrychlil dech.

"Jo,je vzadu,řekl ale,že ho nemáme rušit"dopověděl a vzal si další sklenici a začal ji utěrkou utírat.

"Neboj,je to jen na chvilku,je to nutné..pochop."řekl a mířil ke dveřím jeho takzvané"Pracovny".Otevřel dveře a zůstal stát.Jean-Claude stál bez své košile uprostřed místnosti a zrovna si dopřával chvilku na Pití.Phillip tam zůstal mezi dveřmi stát a pozoroval,jak nevinná dívka,leží v jeho náručí a nechává se "dobrovolně vysávat".Jen jestli to je dobrovolně.U něj to tak nebylo.Jean-Claude si všiml jeho přítomnosti a odporoučel jí,aby odešla.Dívka prošla kolem Phillipa a její oči se s jeho střetli.Prázdnota,nic jiného tam neviděl,takže ji nakonec dostal.Jenomže jí už nido nepomůže,ani Anita.Zavřela za sebou a oni dva tam zůstali stát.Ticho.Jean-Claude si prsteníčkem setřel krev ze rtů a jeho pohled se plně soustředil na něj.

"Takže si nakonec neodolal a přišel zamnou?"ozval se pobavěně jeho hlas uprostřed místnosti a jazykem si setřel suché rty.

"Přišel jsem si vyřídit účty.."řekl a krev se v něm vařila.

"Pil jsi dnes?"ozval se hlas až příliš blízko jeho.Zase ten mráz,který mu zběsile přeběhl po zádech,věděl,že stojí za ním,blízko,hodě blízko.Otočil se,aby mu jednu natáhl,ale Jean-Claude byl rychlejší a křečovitě mu stáhl ruku.

"Proti mně.nemáš šanci.Ty to víš,tak proč to zkoušíš?"zašeptal mu do ucha.Jemný hlas,až líbezně tichý mu ovanul ušní lalůček.

"Protože,tě chci zabít.."


 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář