Jdi na obsah Jdi na menu
 


í Ateliér
Když,sem byla malá,žily jsme na vesnici,a já tam vyrůstala s dětskou hravostí,jenže když jsem měla jít na druhý stupeň,přestěhovali jsme se do většího města.Důvod?!?Tátu přeložily v práci.Nechtělo semi opouštět zdejší lidi a ani kamarády,ale práce byla důležitější.Jenže od té události uběhlo už spoustu let,a já se chystám na přímačky a taky už mám i malého dotěrného brášku.
Jednoho dne jsem šla z přípravky(nutno podotkonout,že už bylo hodně pozdě)a zastavila mě taková malá plavovlasá růžová holka.
"Ahoj!Já jsem Miwako"Představila se s úsměvem,
"Ehm..já a moji kamarádi se připravujeme na soutěž a potřebovali bychom setě na něco zeptat."Řekla.
"Ale..,jenom na chvíly a vlastně kam to jdem?"podivila se Yukari.
"Do ateliéru"odpověděla s úsměvem na tváři.Nechtěla jsem sice nikam chodit,ale ona vypadala tak spokojeně když jsem jí řekla  ano,ale na druhou stranu, máma bude vyvádět,jestli nepřídu domů.
"Halo?Mami to jsem já ,Yukari dnes přídu trochu později,přípravka se nám protáhla.pa."
"A nebudeš mít doma problémy??"Zeptala se provinile Miwako.
"Ne."řekla jsem vesele,i když jsem si to nemyslela.
"Tak a jsme tady!"vykřikla Miwako.Otevřela dvěře a místnosti na mne  zírali tři lidé.
"Ééé..Já jsem Yukari..těší mě."odpověděla jsem zmateně.
"Můžeš nám tykat a mimochodem dovol abych se představil..."došel až ke mě zvedl mi ruku a políbil
."Já jsem George"řekl,
"a tohle je Arashi a Miu"
"těší mě"řekla Miu.Arashi pouze kývl,a nic neřekl.Problém proč jsi tady je,že bychom potřebovali modelku,a ty si na to perfektní.
"Eee???Cože???vykřikla jsem.
"Modní škola,kterou navštěvujem pořádá každý rok návrhářskou soutěž."
"Takže něco jako modní přehlídka???"zeptala jsem se opatrně.
"Ano." "a proto bychom tě chtěli požádat,jestli bys nám nechtěla dělat modelku?"
" Jáá??Proč já?"vyjela jsem.
"Porotože máš perfektní postavu a navíc jsi krásná.."dořekl to.Cítila sem ja pomalu začínám rudnout.
"Rozhodnutí je jenom na tobě"usmál se.
"No ,ale jetu jeden problém,Já se připravuji na přijímačky a...",ale nedokončila jsem to George mě přerušil
"Já netvrdím že buděš nám pomáhat šit..."řekl sebejistým hlasem.
"Dobře beru to."řekla jsem.
"Vážně???" vykřikla Miwako a otočila semi kolem krku.
"To jsem ráda"řela a ja se jenom usmála.
"Ještě máš dva dny nato aby sis to pořádně rozmyslela poud řekneš Ano berem te na sto procent"řekl George a kam si odešel.
"Jejda to už je hodin,tak zatím pa"a vběhla jsem s ateliéru,ale to už na mě čekal George ve svém autě.
"nechceš svést??"řekl důrazně.
"Jo,díky"a naskočila jsem....

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář